Astronauté z Čech

Eugene Andrew Cernan

  Narozen 14. 3. 1934 (Chicago, Illinois) 26. člověk ve vesmíru (11. na Měsíci) 3 kosmické lety, celkem ve vesmíru strávil 23 dní 14 hodin 16 minut 1966: Gemini 9A (pilot), nácvik manévrování na oběžné dráze, výstup do volného kosmu (2h 9m) 1969: Apollo 10 (pilot lunárního modulu), poslední testy před přistáním na...

James Arthur Lovell, Jr.

  Narozen 25. 3. 1928 (Cleveland, Ohio) 22. člověk, který letěl do vesmíru (11. Američan) 4 kosmické lety, celkem ve vesmíru strávil 29 dní 19 hodin a 6 minut 1965: Gemini 7 (pilot), skupinový let s lodí Gemini 6A 1966: Gemini 12 (velitel), spojení s nepilotovaným tělesem Agena 1968: Apollo 8 (pilot), první let...

John Elmer Blaha

  Narozen 26.8.1942 (San Antonio, Texas) 212. člověk ve vesmíru, celkem 5 kosmických letů, ve vesmíru strávil 161 dní 2 hodiny 48 minut 1989: raketoplán Discovery STS-29 (pilot) 1989: raketoplán Discovery STS-33 (pilot) 1991: raketoplán Atlantis STS-43 (velitel) 1993: raketoplán Columbia STS-58 (velitel) 1996:...

Krteček

  Narozen 1958  2011: raketoplán STS-134 - posledním start raketoplánu Endeavour a historicky předpolední let amerických raketoplánů před plánovaným ukončením programu Space Transportation System (STS). Start: pondělí 16. května v 8:56 h ráno EDT (14:56 h českého času), Kennedyho kosmické středisko na ostrově...

Oldřich Pelčák

  Narozen 2. listopadu 1943 (Zlín). Český kosmonaut a inženýr. Je tzv. "kosmonaut-kandidát", společně s Vladimírem Remkem byly jediní dva Češi, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořil záložní posádku k dvojici Remek-Gubarev pro let Sojuz 28.  

Vladimír Remek

  Narozen 26. září 1948 (České Budějovice) 87. člověk, který letěl do vesmíru, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA. Do kosmu Vladimír Remek letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. 1 kosmický let, ve...
Záznamy: 1 - 6 ze 6

Československá vlajka na Měsíci

 

Jak se na Měsíc naše vlajka dostala?
Na první pohled jednoduše. Vzal si ji s sebou americký astronaut Eugene Cernan, který jako jeden z mála lidí na světě letět k Měsíci. Poprvé v roce 1969 v rámci mise Apollo 10 - tehdy se jednalo "pouze" o poslední testy na oběžné dráze kolem Měsíce. Podruhé se již Eugene Cernan procházel po povrchu našeho kosmického souseda. V rámci výpravy Apollo 17 v prosinci 1972 se dokonce stal zatím posledním pozemšťanem na Měsíci. Programem Apollo, hlavně díky prvnímu přistání na Měsíci, Američané definitivně 
v době studené války zvítězili nad Sověty v dobývání vesmíru. Program pilotovaných letů na Měsíc trval v letech 1961 až 1972. Lidská posádka během programu zamířila k Měsíci devětkrát, z toho astronauté na Měsíci šestkrát přistáli (poprvé Apollo 11 v roce 1969) a třikrát ho obletěli.

 

A proč si vlastně Eugene Cernan s sebou na cestu vzal naši státní vlajku?
Jednoduše proto, že jeho babička pocházela z Nuzic u Tábora a dědeček z Kysuc na Slovensku.  V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu s tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Andrew. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena. Rodiče jeho matky, František a Rozálie Cihlářovi, pocházeli z Bernartic na Písecku a z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou.


Jaká je další historie vlajky?
Když Eugene Cernan v roce 1974 zatoužil navštívit rodnou zemi svých předků - tj. socialistické Československo, byla mu oficiální návštěva odepřena a musel tudíž požádat o tzv. novinářskou akreditaci na mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě. Při návštěvě rodiště svých prarodičů, stejně jako hlavního města Prahy se s ním samozřejmě nikdo ze zástupců československého státu setkat nechtěl, nakonec se astronauta ujal tehdejší ředitel Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboš Perek. Právě jemu během utajené návštěvy Cernan předal jedinečný suvenýr: československou státní vlajku, kterou měl s sebou na Měsíci při památném letu Apolla 17.

Vlajka byla až do roku 1976 vyvěšena v návštěvnické galerii dvoumetrového dalekohledu Stelárního oddělení Astronomického ústavu, po odchodu Luboše Perka z čela ústavu však putovala do skladu. Na své původní místo se vrátila teprve v roce 1990.
Po odchodu doc. Perka z funkce ředitele Astronomického ústavu se vlajka stále ještě nacházela v návštěvnické galérii dvoumetru, až tam jednou zavítal nový ředitel a vzápětí mi nařídil vlajku odstranit. Neuložili jsme ji však do skladu, ale do místnosti ohniska coudé, kde byla k vidění pro pozorovatele a jejich hosty. Po sametovém převratu se vlajka dostala přímo na pilíř dvoumetru. Doufejme, že už nebude nikdy nutné ji skrývat v nějakém ohnisku. (Jiří Grygar)

 

Přijel Cernan ještě do Čech?
26. října 2001 navštívil Česko na pozvání náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého spolu s jiným astronautem hlásícím se k českým předkům - Johnem Blahou. Dne 29. října 2001 podnikl Cernan v doprovodu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a známého popularizátora astronomie Marcela Grüna vrtulníkem Armády ČR typu Mi-8S let do Bernartic u Milevska v okrese Písek, protože z nedaleké vsi Borovany pocházel jeho dědeček. Asi minutu a půl před příletem na místo se vrtulník u obce Okrouhlá zřítil poté, co mu došlo palivo. Cernan naštěstí nehodu ve zdraví přežil. Nebyla to první nehoda vrtulníku, kterou zažil. 23. ledna 1971 se zřítil vrtulník Bell 47 NASA s Cernanem na palubě do Banana River nedaleko Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral.
V červnu 2008 navštívil Prahu i se svou vnučkou, mj. i výstavu v Národním muzeu a poskytl novinářům zajímavé úvahy k dalším letům na Měsíc. Poté odjel i s vnučkou opět do Borovan.