Novák Karel

Novák Karel

GC6W2FE   

24.11.1887 - 11.6.1958   

astronom, úředník

 

Karel Novák byl bankovním radou, ale především významným amatérským astronomem.

Karel Novák se o astronomii zajímal již od svého dětství. Před I. světovou válkou navštěvoval jako mimořádný posluchač astronomické přednášky na pražské univerzitě, avšak válka na čas zmařila jeho sny.

V roce 1918, po návratu z válečné fronty si vybudoval na půdě domu ve Zborovské ulici malou hvězdárnu nazývanou jeho přáteli nebeská trafika, neboť bankovní rada byl labužnickým kuřákem nejrozličnějších dýmek.

Zpočátku se Karel Novák věnoval studiu planet a především pozorování povrchu Marsu. V období let 1928-29, kdy byl Novák nucen svou observatoř z důvodu nadstavby domu zbourat a znovu postavit, vyhotovil 2. díl prvního velkého českého hvězdného atlasu severní oblohy.

Ve své mechanické dílně se zabýval studiem a stavbou přesných astronomických a meteorologických přístrojů. Jeho technické nadání mu umožňovalo úspěšně řešit a zdokonalovat kyvadla, závěsy, kontakty a kompenzační zařízení astronomických hodin. Byl prvním amatérem v Československu, který již od roku 1920 přijímal bezdrátové časové signály.

Karel Novák se díky své neuvěřitelné píli a erudici stal ve svém oboru znamenitým a uznávaným odborníkem. O svých metodách, bádáních a dosažených výsledcích vedl korespondenci s R.T.A. Innesem, ředitelem observatoře v Johannesburgu (JAR) a prof. dr. Wanachem, přednostou geodetického institutu v Potsdamu. Výsledky vlastních pozorování a experimentů uveřejňoval v časopise Sirius, Říše hvězd a v ryze vědeckém magazínu Astronomische Nachrichten.

Jako významný člen České astronomické společnosti spolupracoval se všemi astronomickými ústavy a snad se všemi soukromými i lidovými hvězdárnami v Čechách. Nikoliv pro svou popularitu, ale pro svou lásku k astronomii.

 




Hvězdárna Karla Nováka na Smíchově (1918) Štěpán Kovář - (Místa astronomické vzdělanosti 1918 - 1945, ALE Praha 2000)
Díváme-li se pozorně z vyhlídkových teras Kinského zahrady, zahlédneme v malebném moři pražských střech, na smíchovské straně, kde vyúsťuje Jiráskův most, malou hranolovitou věžičku zakončenou čtyřbokým tupým jehlanem. Byla to soukromá hvězdárna bankovního rady Karla Nováka, který se o astronomii zajímal již od svého dětství. Před I. světovou válkou navštěvoval jako mimořádný posluchač astronomické přednášky na pražské univerzitě, avšak válka na čas zmařila jeho sny. Po návratu z válečné fronty se vrací ke své lásce - astronomii. V roce 1918 si vybudoval na půdě domu ve Zborovské ulici malou hvězdárnu nazývanou jeho přáteli nebeská trafika, neboť bankovní rada byl labužnickým kuřákem nejrozličnějších dýmek. Ztichlá dřevěná místnost o rozměrech 3 x 3 m byla zakončena nápaditým mechanismem jehlanovité rozklápěcí střechy. Z věžičky, připomínající nedávný kubismus, vybíhal malý přístavek, kde Karel Novák konal svá primární určování času Nušl-Fričovým diazenitálem. K pozorování si zakoupil 110mm paralaktický dalekohled, vybavený znamenitou optikou od firmy Carl Zeiss Jena, Merzův spektroskop s otiskem Rowlandovy mřížky a malým dalekohledem, Zöllnerův přímočarý spektroskop a Zeissův kruhový mikrometr. Několik okulárů k dalekohledu umožňovalo 41 až 412násobné zvětšení. Na severní zdi, izolované od dřevěné konstrukce, visely přesné hodiny se sekundovým křemenným kyvadlem. Cenným doplňkem hvězdárny, která sloužila i jako meteorologická stanice, byla dílna pro přesnou mechaniku, ve které Novák zhotovoval důmyslné mechanismy, na nichž prokazoval své vynikající konstruktérské schopnosti (vakuové kyvadlo s elektromagnetickým pohonem typu Satori - Novák bylo výsledkem nebývalého respektu k fenoménu přesného času). Věřím, že pro mnohé z nás by knihovna bankovního rady obsahující přes 1500 odborných knih skýtala milá bibliofilská překvapení. Zpočátku se Karel Novák věnoval studiu planet. V roce 1926 se rozhodl pozorovat povrch Marsu. K vyhodnocení získaných kreseb přímo u dalekohledu si opatřil z Francie Flammarionův globus Marsu. K němu sestrojil speciální zařízení, které umožňovalo nastavit globus podle toho, v jaké poloze se Mars při pozorování nacházel. V období let 1928-29, kdy byl Novák nucen svou observatoř z důvodu nadstavby domu zbourat a znovu postavit, vyhotovil 2. díl prvního velkého českého hvězdného atlasu severní oblohy. Ve své mechanické dílně se zabýval studiem a stavbou přesných astronomických a meteorologických přístrojů. Jeho technické nadání mu umožňovalo úspěšně řešit a zdokonalovat kyvadla, závěsy, kontakty a kompenzační zařízení astronomických hodin. Byl prvním amatérem v Československu, který již od roku 1920 přijímal bezdrátové časové signály. Karel Novák se díky své neuvěřitelné píli a erudici stal ve svém oboru znamenitým a uznávaným odborníkem. O svých metodách, bádáních a dosažených závěrech vedl korespondenci s R.T.A. Innesem, ředitelem observatoře v Johannesburgu (JAR) a prof. dr. Wanachem, přednostou geodetického institutu v Potsdamu. Výsledky vlastních pozorování a experimentů uveřejňoval v časopise Sirius, Říše hvězd a v ryze vědeckém magazínu Astronomische Nachrichten. Jako významný člen České astronomické společnosti spolupracoval se všemi astronomickými ústavy a snad se všemi soukromými i lidovými hvězdárnami v Čechách. Nikoliv pro svou popularitu, ale pro svou lásku k astronomii.

 

Dne 11. června t. r. jsme se rozloučili ve strašnickém krematoriu s jedním z nejvýznačnějších IpříslušJÚkfi naší astronomické obce, s Karlem Novákem. Astronomie mu :nebyla sice povoláním, élJle na.plňovala valnou část jeho živOita ; byl ,skutečným milovníkem astronomie v tom nejkrásnějším slova smyslu. Svou poctivou a houževnatou prací vydO'byl si post·avení, které je ozdobou i naší vědecké astronomie.
Rodák pražský -minulý podzim ukončil svúj sedmdesátý rok -projevil od :svého mládí hluboký -zájem o přírodní vědy a byla to právě astronomie, která pro svou exa.ktnost jej zaujala nejvíce. Uvažov,al :i o jejím studiu. První světová válka však jeho plány zhatila a po jejím ukončení -stal se bankovním úředníkem. Toto povolání mu však alespoň poskytlo možnosti a prostředky, že své volné chvíle mohl věnovat své o'blíbené astronomii. V létě v roce 1918 zakládá svou hvězdárnu na ,Smíchově. Téměř plných 40 rokfi s,loužila jeho 'astronomické práci. Nespokojil se pouhým pasivním sledováním oblohy, ale záhy zvolil si program,který byl uži,tečný i vědecké práci a byl úměrný i pří'strojo'Vému vybavení jeho observatoře. Začal se zabývat studiem planet, hJavně Jupitera, Venuše a Marse a dovedl Ise velmi kriticky vypořádat s rúzný.mi dbtížemi pfivodu optického i :fyziologického. Manuální zručnost mu umožnila, že ve své vzorně 'VY'bavené dílně si 'pořídi,l řadu pomocných přístrojfi a později zhotovil i mnohé nové přístroje oy-tginální konstrukce, hlavně z oboru časoměrné techniky. Tyto ;pro1blémy mu zv,lášť učarovaly. Zažil ještě obdo'bí, Ikdy si musil určovat čas přímým pozorovámím prfichodfi hvězd. Prodělal prfikoprucké olbdobí radiových časových si.gnálfi a věnoval mnoho dfivtitpu zdokonalení kyvadlových hodin. V této oblas'ti práce 'Se stal odborníkem na slovo rvzatým a -truto jeho činnost \byl-a vysoko ceněna odborníky jak domácími, tak i zahraničními. lPNs-pěl svou radou i svými konstrukcemi k zdoko:na.>lení časové ,služby našich astronomických ústavfi a jeho zásluhou je i časové zařízení ,našich lidový0h hvězdáren na vysoké úrovni.
Pozoruhodných výsledkfi se dopracoval v soustavném 'sledováJní zákrytfi hvězd Měsícem. Jeho pozorovací řada, téměř :351etá, vyniká nejen počtem pozorovámí, ,ale hlavně exaktnas,tí. Vylpracoval vizuá-Iní techniku těchto pozorování 'k nejvyššímu -stupru :přesnosti, jaká je možná.
Výsledky svých pozorování a svých z'kušeností uložil do velké řady pojednání drobnějších i ohsáhlejších, jichž počet přestoupil 50. Populární statě, které uložil v ŘíŠi hvězd a v něMerých z-a;hmničních ,po;pularhsačních časopisech, doplňují jeho publikační čil11nost na stovku. Všechny jeho výzkumy mají Ciharakter skuitečné vědecké práce: jsou soust-avné, opírají 'se o pozorovámí a teorii i 'O zkušenosti uložemé IV odborné literatuře.
Dalším ušlechtilým rysem Novákovy práce je to, že si neponechával získané zkušenosti pro sebe, ale že je oClhotně -sdělúval s těmi, kteří .se k němu o'bráUli o radu.
Nedivíme se proto, že právě Karel Novák 'byl i jedním 'ze zakladatelfi Čes:ké astronomické -spole6nosti v roce 1917.
Př~praV&1Ý vý:bor této společnosti :00 scházel v jeho. smícholVském -bytě již v roce 1916. ,Stá,l věrně po 'boku této ,společnosti v dobách dobrýc-h i zlých jako význačný její funkcionář až do konce svého života, kdy i tato společnosit, když :byl,a n.aplnila své kulturně politické poslání, přeohází právě v tyto dny ve společnost :novou s novými !Úkoly. ObsáJhlá ,byla Novákava čimlost v rámci Čs. .astronomické společnosti. Připomeňme ales,po>Ď Novákfi'V příspěvek k vy.bavení ip-raž'ské LidolVé nvězdárny časoměrnými .přísitroji a vydání
II. dílu prvéhú velkého českého hvězdného a:tJ!asu a rúzných hvězdný0h map.
Velký je okruh přátel, které ,si Novák zí.skal nejen svou odbornou činností, ale pro opravdovost svého charakit€TU, dolbrotu svého s-rdce a ušleohtilou lidskost. Pro nás, kterým byl trpělivým rádcem a učitelem astronomickým, zůstanou vZp'om~nky na chvíle s ním strávené často v dlouhých nadšených deba/tách neza;pomenutelné.

Karlu Novákovi patří náš upnmný dík za .všechnu práci, kterou vykonal pro celou naši českosloven,skou astronomii. Jis kru nadšení rpro pOZ!llání vědecké pravdy, kterou zapálil v našich srdcích, ,poneseme dál a ,předáme ji generaci nastupující, jako odka:z nejvzácnější. V. Guth

ŘH 1958 (180-1)