V místě města Chicxulub pod poloostrovem Yucatán (Mexiko)
před 65 miliony let
komplexní
160 – 240 km
Chicxulubský kráter je obrovský impaktní kráter, který se částečně dochoval po dopadu velkého meteoritu. Meteorit dopadl asi před 66,0 milionu let do oblasti dnešního poloostrova Yucatán v Mexickém zálivu a měl průměr kolem 10 kilometrů. Samotný kráter je široký zhruba 180 kilometrů, z větší části je dnes v moři (jen z třetiny na pevnině, kde nyní leží mexické město Chicxulub ("čikšuluv"), podle něhož je kráter pojmenován).
Dopad meteoritu byl enormně silný a způsobil zřejmě celosvětovou ekologickou katastrofu, která nejspíš přešla v poslední známé masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor (viz vymírání na konci křídy). Odhaduje se, že síla vyvolaná dopadem meteoritu musela být několikatisícinásobně vyšší, než by vyvolala současná exploze všech dnes existujících jaderných zbraní. Stlačením hornin uprostřed místa dopadu vznikl komplexní kráter – po uvolnění tlaku byly stlačené horniny vyzdviženy, podle odhadů do výšky až 15 kilometrů. Dopadem se uvolnila obrovská energie, což mělo za následek požáry, zemětřesení, megatsunami a srážka byla pravděpodobně příčinou klimatické změny a vyhynutí mnoha živočišných druhů včetně hlavonožců amonitů a neptačích dinosaurů. Do atmosféry se uvolnilo množství prachu obsahujícího mj. iridium, prvek hojně se vyskytující v meteoritech. Ten je dodnes přítomen v geologických vrstvách jako tzv. KT hranice oddělující křídu a třetihory (viz Iridiová anomálie).
V průběhu miliónů let se reliéf kráteru částečně setřel a ten byl postupně překryt vápencovými vrstvami. Kráter byl objeven již koncem 70. let americkým geofyzikem Glenem Penfieldem, a to víceméně náhodou při průzkumu zaměřeném na hledání nalezišť ropy. Teprve počátkem 90. let však vešel objev kráteru v obecné povědomí.
Někteří vědci se domnívají, že nyní známý prstenec je pouze vnitřním kruhem, a že skutečnou velikost kráteru zahladily čas a eroze. Tento názor však není široce přijímán a i stávající rozměry kráteru indikují kataklyzmatickou událost, která se odehrála před 66,0 miliony let.
Dlouho panovaly dohady, zda meteorit mohl způsobit vyhynutí dinosaurů. Někteří paleontologové se domnívali, že se neptačí dinosauři této události ani nedožili, tedy že vyhynuli již před koncem druhohor. Toto tvrzení však bylo vyvráceno některými objevy dinosauřích fosílií v Montaně a Jižní Dakotě. Také výzkum sedimentů v mexickém údolí La Popa obsahuje četné stopy po ohromných vlnách tsunami, způsobených dopadem. V těchto chaoticky uložených sedimentech se nachází také množství dinosauřích fosílií, pocházejících právě z doby dopadu meteoritu.