GC6TRDP
14. 3. 1934 – 16. 1. 2017
americký astronaut, poslední pozemšťan, který stanul na Měsíci
Narodil se v Bellwood (Chicago), Illinois. Jeho prarodiče z otcovy strany, Štefan a Anna Černanovi, pocházeli z Vysoké nad Kysucou (Slovensko), jeho prarodiče z matčiny strany, František a Rozálie Cihlářovi, z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně (jižní Čechy).
Po středoškolských studiích se dostal na Purdue University, kterou s titulem inženýra elektrotechniky ukončil roku 1956. Vojnu prožil u námoř-nictva jako pilot na letadlových lodích na základně Miramar v Kalifornii. Nalétal téměř 5000 hodin na proudových letounech mnoha typů.
Členem 3. skupiny astronautů NASA se stal v říjnu 1963. Na oběžnou dráhu poprvé vzlétl jako pilot Gemini 9A a stal se 3. člověkem, který vystoupil ve skafandru do volného prostoru.
V Apollu 10 se zúčastnil letu k Měsíci, při němž pilotoval měsíční modul Snoopy až do výšky 16 km nad povrchem a provedl tak generální zkoušku na první přistání. Byl velitelem výpravy Apolla 17 a spolu s geologem H. Schmittem uskutečnil 6. přistání na Měsíci, na jehož povrchu strávil 75 h, z toho 22 h při 3 výstupech. Z oddílu NASA a z armády odešel v létě 1976.
Byl 26. pozemšťanem a 15. Američanem, který se vydal do vesmíru, v němž strávil 23 d 14 h 16 min 22 s. Patřil mezi nejproslulejší kosmické veterány, byl jedním ze tří mužů, kteří dostali příležitost vydat se k Měsíci dvakrát. Na povrchu Měsíce stanul jako 11. člověk a byl prozatím posledním pozemšťanem, který Měsíc opustil.
Na oba lety Apollo sebou vzal československou vlajku, kterou při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 předal řediteli Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboši Perkovi. Oficiální návštěva mu tehdy byla odepřena, proto požádal o novinářskou akreditaci na mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě. Od té doby navštívil vlast svých předků několikrát. Jeho jméno nese planetka (12790) Cernan.
Narodil se 14. 3. 1934 v Bellwood (Chicago), Illinois. Jeho prarodiče z otcovy strany – Štefan a Anna Černanovi – pocházeli z Vysoké nad Kysucou (Slovensko), jeho prarodiče z matčiny strany – František a Rozálie Cihlářovi – z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně (jižní Čechy). Vystudoval elektrotechniku na Purdue University (BS), poté absolvoval US Navy Postgraduate School (MS leteckého inženýrství) a sloužil jako pilot vojenského námořnictva. Nalétal asi 5000 hodin, z toho 4800 na proudových letounech mnoha typů. Členem 3. skupiny kosmonautů NASA se stal v říjnu 1963. Na oběžnou dráhu poprvé vzlétl jako pilot Gemini 9A (3.-6. 6. 1966, 3,01 d) a stal se 3. člověkem, který vystoupil ve skafandru do volného prostoru. V Apollu 10 se zúčastnil letu k Měsíci, při němž pilotoval měsíční modul Snoopy až do výšky 16 km nad povrchem a provedl generální zkoušku na první přistání (18.-26. 5. 1969, 8 d). Byl velitelem výpravy Apolla 17 a spolu s geologem H. Schmittem uskutečnil 6. přistání na Měsíci, na jehož povrchu strávil 75 h, z toho 22 h při 3 výstupech (7.-19. 12. 1972, 12,58 d). Z oddílu NASA a z armády odešel v létě 1976, poté působil v soukromém sektoru (nyní člen správní rady Johnson Engineering Corp., Webster, Texas).Je 26. pozemšťanem a 15. Američanem, který se vydal do vesmíru, v němž strávil 23 d 14 h 16 min 22 s. Patří mezi nejproslulejší kosmické veterány, je jedním ze tří mužů, kteří dostali příležitost vydat se k Měsíci dvakrát. Na povrchu Měsíce stanul jako 11. člověk a byl prozatím posledním pozemšťanem, který Měsíc opustil. Do vlasti svých předků přilétá již potřetí (1974, 1994). Je po něm pojmenována planetka č. 12790, objevená na Kleti.
Zpracoval Štěpán Kovář
Původ
V roce 1903 jeho dědeček Štefan Čerňan se svou manželkou Annou se odstěhovali z Vysoké nad Kysucou spolu s tisícovkami jiných vystěhovalců do USA. Usadili se v Chicagu a o rok později se jim narodil syn Andrew. Když vyrostl, vzal si za manželku děvče českého původu Rozálii Cihlářovou a spolu s ní měl syna Eugena.
Před lety
Po středoškolských studiích se dostal na Purdue University, kterou s titulem inženýra elektrotechniky ukončil roku 1956. Vojnu prožil u námořnictva jako pilot na letadlových lodích a několik let na základně Miramar v Kalifornii. V roce 1961 šel do Monterey na vysokou školu vojenského námořnictva (Naval Postgraduate School), kde vystudoval postgraduál a získal druhý titul leteckého inženýra. V roce 1964 byl přijat do třetí skupiny kosmonautů USA. Po výcviku byl jmenován do záložní a pak hlavní posádky Gemini 9.
Lety do vesmíru
První let z mysu Canaveral absolvoval jako druhý pilot v roce 1966 na palubě Gemini 9. Spolu s ním letěl velitel letu Thomas Stafford. Na oběžné dráze se přiblížili k cílovému tělesu Agena 9, plánované spojení se však kvůli poruše Ageny nepodařilo uskutečnit. Cernan zde vystoupil připoután lanem na povrch stanice (výstup EVA). Přistáli po třech dnech letu na hladině Atlantského oceánu.
Podruhé vyletěl na kosmické lodi Apollo 10 v květnu 1969. Na lodi s ním letěl opět Stafford a jako třetí člen posádky John Young. Byla to poslední prověrka před přistáním lidí na Měsíci, kolem Měsíce prodělali 31 obletů, vyzkoušeli měsíční modul až na pár km nad povrch, poté se navrátili na Zemi po 8 dnech letu.
Třetí let byl s Apollem 17, startovali opět na mysu Canaveral, v šesté expedici byli spolu s ním Ronald Evans a Harrison Schmitt. Zatímco Evans zůstal na oběžné dráze Měsíce, Cernan s Schmittem na Měsíci přistáli a vystoupili na něj, Cernan jako 11., Schmitt 12. člověk na Měsíci. Cernan byl zatím posledním člověkem na povrchu Měsíce. V pořádku se všichni vrátili na Zemi, přistání proběhlo po 12 dnech strávených ve vesmíru na hladině Tichého oceánu.
Gemini 9 (3. června 1966 – 6. června 1966)
Apollo 10 (18. května 1969 – 26. května 1969)
Apollo 17 (7. prosince 1972 – 19. prosince 1972).
Na oba lety Apollo sebou vzal československou vlajku, kterou při své neoficiální a utajované návštěvě Československa v roce 1974 předal řediteli Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Luboši Perekovi.
Byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
Návštěvy České republiky
Poprvé Eugene Cernan navštívil Československo neoficiálně v roce 1974. Oficiální návštěva mu byla odepřena. Požádal tedy o novinářskou akreditaci na mezinárodní veletrh Incheba v Bratislavě. Zástupci státu se s ním setkat odmítli, ale setkal se s tehdejším ředitelem Astronomického ústavu v Ondřejově doc. Lubošem Perekem.
26. října 2001 navštívil Česko na pozvání náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého spolu s jiným astronautem hlásícím se k českým předkům – Johnem Blahou. Dne 29. října 2001 podnikl Cernan v doprovodu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka a známého popularizátora astronomie Marcela Grüna vrtulníkem Armády ČR typu Mi-8S let do Bernartic u Milevska v okrese Písek, protože z nedaleké vsi Borovany pocházel jeho dědeček. Asi minutu a půl před příletem na místo se vrtulník u obce Okrouhlá zřítil poté, co mu došlo palivo. Cernan naštěstí nehodu ve zdraví přežil. Nebyla to první nehoda vrtulníku, kterou zažil. 23. ledna 1971 se zřítil vrtulník Bell 47 NASA s Cernanem na palubě do Banana River nedaleko Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral.
V červnu 2008 navštívil Prahu i se svou vnučkou, mj. i výstavu v Národním muzeu a poskytl novinářům zajímavé úvahy k dalším letům na Měsíc. Poté odjel i s vnučkou opět do Borovan, kde ho děti obdarovaly vodou a chlebem.