Velká polární záře v noci 20. / 21. 11. 2003
Fotografie úkazu
Autor Václav Uhlíř
Místo Mníšek p. Brdy
Materiál Fuji S100
Časy snímků 22.48 SEČ, 22.51 SEČ, 23.00 SEČ
Pozorovatel Václav Uhlíř
Místo pozorování Praha, Mníšek p. Brdy
V noci z 20. / 21. listopadu loňského roku měli pozornější z nás jedinečnou příležitost spatřit na obloze úkaz, který si dlouhou dobu zřejmě nezopakujeme. Téměř z celé severní polokoule byla totiž pozorovatelná jedinečná polární záře, která se v podobném rozsahu vyskytla naposledy před padesáti lety.
Polární záře pozorované v několika minulých letech se omezily pouze na více či méně barevné zabarvení severní části horizontu. Svým jasem snadno zanikaly na pozadí oblohy, zvláště pak v přesvětlené městské zástavbě.
Jak můžeme vyčíst z přiloženého snímku družice NOAA, uzavřený oblak vysoko nabitých energetických částic, přicházejících od Slunce, se vyskytl na obou zemských pólech přibližně ve stejném rozsahu. Úkaz z této noci mohl být údajně pozorovatelný až v severní Africe! Těmto předpokladům napovídala kromě velikosti, rovněž i zasahování oblaku do poměrně nízkých zeměpisných šířek.
O výskytu tohoto úkazu informovala ve večerních hodinách veřejná média (ČT 1, Nova, některá rádia). Výskyt polární záře byl rovněž očekáván astronomickou veřejností, neboť tomuto jevu předcházela výrazná sluneční aktivita.
Úkaz jsme mohli poprvé spatřit přibližně již kolem 19. hodiny a viditelný byl nepřetržitě přibližně do 23. hodiny, kdy se po vystřídání několika maxim postupně vytratil.
Svojí jasností byl úkaz natolik výrazný, že se dal bez větších problémů pozorovat i v centru Prahy, v podobě jasně rudě zabarvené oblohy nad severním horizontem. Na barevném pozadí bylo rovněž patrno několik vertikálně směřujících podlouhlých skvrn. Přítomnost jiných barevných odstínů či struktur jsem nezaznamenal jednak díky světlé obloze (Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze) a jednak díky okolní zástavbě, bránící dohledu k horizontu.
Vyrazil jsem proto ven z Prahy, kde jak jsem doufal, bude celý úkaz lépe viditelný. Přesun jsem ukončil přibližně před desátou hodinou, na polní cestě východně od Mníšku p. Brdy (cca 20km od Prahy), kde opodál postávalo několik dalších pozorovatelů.
Zde bylo možno pozorovat i složitější strukturu celého úkazu. Přímo nad horizontem se nacházel pás zelené barvy, jež se jakoby valil po horizontu a měl naprosto zřetelnou hranicí. Nad tímto zeleným vlnícím se pásem, prorůstaly tmavou noční oblohou pásy temně rudých vertikálních pruhů, jež dynamicky měnily svoji formu a tvar (rychlostí v řádech desítek sekund až několika minut). Během necelých dvou hodin jsem pozoroval celkem tři výraznější fáze úkazu, z nichž poslední (kolem 22.40 SEČ), bych považoval za maximum. Temně červené zabarvení se v této fázi dalo pozorovat až téměř k zenitu. Zároveň jsem snadno rozpoznal více vertikálních pruhů, jež byly až doposud pozorovatelné pouze bočním viděním. Kolem 23 SEČ celý úkaz zeslábl a vytratil se na světlejším pozadí nedaleké Prahy.
Pozorovatel Vlastislav Feik
Místo pozorování Sezimovo Ústí
Polární záře se objevila nad kopcem Svaté Anny okolo 19. hodiny. Tento úkaz se rozprostíral od západu přes severní zenit k severovýchodu. Ale co bylo velice zajímavé, viděl jsem polární záři na jihu oblohy v souhvězdí Pegase a pod Andromedou. Polární záře se na severu barvila do zelené a nad ní převládala výrazná červená barva. Výtrysky přes zelenou se jevily červeno-oranžové.
Taková polární záře, která byla pozorovaná i v Africe, se datuje z 27. – 28. ledna 1938 a na 20. listopadu 2003. Pak následovalo pár větších polárních září během let 1957 – 1958. A velice zajímavé je, že v roce 2003 byly na území České republiky pozorovány čtyři polární záře ve dnech 31.5.- v červenci – 30.10. – 20.11.2003.
V Sezimově Ústí jsme pozorovali polární záři v letech 1989, 2000, 2002, 2003.
Nabízím Vám přehled nejmohutnějších slunečních erupcí, které narušovaly významně zemskou magnetosféru:
datum síla erupce
04/11/2003 X28
02/04/2001 X20
16/08/1989 X20
28/10/2003 X17,2
06/03/1989 X15
11/07/1978 X15
15/04/2001 X14,4
24/04/1984 X13