Na čem se pracuje v Ondřejově (2): Meteority Příbram a Neuschwanstein nedoprovázejí malá tělesa

24.07.2014 13:52

 

7. dubna 1959 zazářil nad střední Evropou velmi jasný bolid, jehož průlet byl zachycen dvěma stanicemi vznikající bolidové sítě. Zdeněk Ceplecha z AsÚ vypočetl dráhu tělesa, díky čemuž byly nalezeny čtyři meteority v blízkosti města Příbram. 6. dubna 2002 byl Evropskou bolidovou sítí zachycen další jasný bolid, přičemž i tento průlet byl spojen s dopadem meteoritů, tentokrát v blízkosti bavorského hradu Neuschwanstein (drahové výpočty provedl Pavel Spurný z AsÚ). Trajektorie obou mateřských těles ve Sluneční soustavě byla až nepříjemně podobná. Šlo o souhru náhod, nebo jde o příbuzná tělesa vzniklá dávným rozpadem větší planetky? Práce jiných autorů hovoří o dalších velkých tělesech nacházejících se na podobných drahách, odhady mluví až o miliardě možných členů meteoritického proudu. Cílem výzkumu vedeném na AsÚ však bylo zjistit, zda se v předpokládaném porozpadovém proudu nacházejí i menší tělesa.

Srážky Země s takto malými tělesy o hmotnostech maximálně několika gramů jsou běžné, taková tělíska se při průletu atmosférou prudce ohřejí a vypaří ve vysokých výškách. Astronomové mluví o meteorech, laici o padajících hvězdách. Meteorickými tělísky je prostoupen celý meziplanetární prostor, jejich původci jsou nejčastěji komety. Speciálně komety prolétající kolem Slunce se prudce odpařují, z jejich jader se uvolňují zamrzlá zrníčka prachu a za kometou formují jakýsi proud prachových tělísek. Pokud Země tímto proudem prolétá, zaznamenáme obvykle zvýšené množství meteorů vylétajících jakoby z jednoho místa na obloze a mluvíme pak o meteorickém roji (ten vždy přísluší nějakému konkrétnímu tělesu). Najít roj způsobený tělesem, jehož fragmenty byly již zmíněné dva meteority, bylo cílem výzkumu pracovníků Astronomické ústavu AV ČR v Ondřejově.

Pavel Koten a spolupracovníci analyzovali pozorování sbíraná v kampaních po sedm let vždy na začátku dubna na stanicích v Ondřejově a Kunžaku. Meteory byly zaznamenány prostřednictvím videokamer se zesilovačem obrazu. V letech 2003 až 2010 tedy pokryli 19 nocí dvojstaničním pozorováním, což celkově odpovídá 175 hodinám pozorovacího času, během nichž zachytili téměř 1000 meteorů. Z tohoto bohatého pozorovacího materiálu vyloučili meteory, které nemohly mít nic společného s předpokládaným proudem Příbram-Neuschwanstein. Pro další analýzu zůstalo jen 57 vhodných kandidátů, z čehož 27 bylo zachyceno kamerami na obou stanicích, 30 pak vždy pouze na jedné stanici. Zatímco v případě dvojstaničních pozorování bylo možné přímo vypočítat dráhu tělesa ve Sluneční soustavě nebo polohu radiantu, pro jednostaniční pozorování byla situace mnohem komplikovanější a meteory musely být studovány jeden po druhém, přičemž se jejich atmosférické trajektorie porovnávaly s trajektorií bolidu Příbram.

Silné požadavky na vlastnosti meteorů ponechaly ve hře pouhých jedenáct kandidátů, pro něž byly pečlivě vypočteny atmosférické trajektorie, trajektorie ve Sluneční soustavě a také poloha radiantu, přičemž každý z těchto údajů byl porovnáván s údaji meteoritu Příbram. Několikastupňové porovnání ukázalo, že je nepravděpodobné, aby se jednalo o rojové meteory příslušející předpokládanému meteorickému proudu Příbram-Neuschwanstein. Jejich radianty a také počáteční výšky mají mnohem větší rozptyl, než je pro rojové meteory obvyklé. Naopak se zdá, že jejich vlastnosti nijak nevybočují z vlastností sporadických (pozaďových) meteorů. Statistické testy naznačují, že zdánlivá podobnost oběžných trajektorií sedmice dvojstaničních kandidátů a proudu Příbram-Neuschwanstein je dílem náhody.

Doplňková numerická simulace pak ukázala, že i kdyby se při dávném rozpadu většího tělesa, při němž vznikly meteority Příbram a Neuschwanstein, vytvořila menší tělíska, velmi rychle by se rozplynula na zcela jiné trajektorie, a dnes bychom stejně neměli možnost uvažovat o jejich společném původu. V současnosti se tedy nezdá, že by meteority Příbram nebo Neuschwanstein byly zdrojem pro byť slabý meteorický roj.

 

Reference: Koten P. a kol., Search for faint meteors on the orbits of Příbram and Neuschwanstein meteorites. Icarus 239 (2014) 244-252
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S001910351400325X
Kontakt: RNDr. Pavel Koten, Ph.D., koten@asu.cas.cz

Převzato z webu Astronomického ústavu AV ČR.