GC71FEM
29. 7. 1819 – 31. 3. 1895
astronom
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen byl dánský astronom proslavený obje-vem pěti komet, včetně ztracené periodické komety 5D/Brorsen a periodické komety 23P/Brorsen-Metcalf.
Narodil se v Nordborgu na ostrově Als (Jižní Jutsko) jako syn kapitána Christiana Augusta Brorsena. Dobré finanční podmínky mu dovolovaly studovat. Na přání matky studoval nejprve práva v Kielu, Berlíně, Heidelbergu a znovu v Kielu, než se v roce 1844 rozhodl studovat astronomii v Kielu.
Pracoval na astronomických observatořích v Kielu, Altoně, Hamburku. Odmítl nabídku na práci v astronomické observatoři Rundetaarn v Kodani. Místo toho přijal práci v soukromé observatoři Johna Parishe v Žamberku, který se také zajímal o matematiku a astronomii. Investoval nemalé peníze do observatoře a vybavil ji velmi kvalitními přístroji z Londýna. Díky tomu snesla srovnání i s takovými hvězdárnami, jaké byly v Římě, Paříži nebo Greenwichi. Brorsen zde objevil další dvě komety, ale věnoval se pozorování zákrytů hvězd Měsícem, pohybům hvězd či slunečním skvrnám. Také se zabýval polární září a zvířetníkovým světlem, u kterého nalezl protisvit. Objevil kulovou hvězdokupu NGC 6539 v souhvězdí Hada a emisní mlhovinu Plamínek v Orionu, označovanou dnes jako NGC 2024.
V roce 1870 (12 let po smrti Johna Parishe) se vrátil do svého rodného města Nordborg, které se mezitím po druhé šlesvické válce v roce 1864 stalo pruským. V roce 1874 se přestěhoval do domu v ulici Løjtertoft 11, kde žil do své smrti.
Byl introvertní a úzkostlivé povahy. Dvakrát zrušil zásnuby a od té doby zůstal svobodný. Zachovala se svědectví o Brorsenově podivínském chování v posledních letech strávených v Nordborgu. Nestaral se o svůj oděv, nechal si narůst dlouhé vlasy. Když jej tlačily boty, vyřízl v těsných místech díry. V každou roční dobu se koupal v jezeře Oldenor, v zimě si vysekával díru v ledu. Jeho jméno nese planetka (3979), 2 komety a ulice v Nordborgu.
Podklady
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (29. července 1819 Nordborg – 31. března 1895) byl dánský astronom proslavený objevem pěti komet, včetně ztracené periodické komety 5D/Brorsen a periodické komety 23P/Brorsen-Metcalf.
Narodil se v Nordborgu na ostrově Als (Jižní Jutsko) jako syn kapitána Christiana Augusta Brorsena (1793-1840) a jeho ženy Annette Margrethe Gerhardine Schumacher (1788-1855). Tři prostřední jména dostal po dědečkovi z matčiny strany, radním z Nordborgu, Johanu Christanovi Ambdersovi (1710-1795). Po rozvodu rodičů v roce 1822, vyrůstal Brorsen s matkou. Její dobré finanční podmínky mu dovolovaly studovat školu „Moravians“ v Christiansfeldu (1826–1829), pak (1830–1839) Latinskou školu v Flensburgu. Na přání matky studoval Brorsen práva v Kielu (1839), Berlíně (1840), Heidelbergu (1841) a znovu v Kielu (1842), než se rozhodl studovat astronomii v Kielu od roku 1844.
Pracoval na astronomických observatořích v Kielu (1846) a v Altoně, Hamburku (1847). Odmítl nabídku na práci v astronomické observatoři „Rundetaarn“ (Kulatá věž) v Kodani. Místo toho přijal práci v soukromé observatoři Johna Parishe (1774–1858, šlechtice známého jako svobodný pán von Senftenberg) v Žamberku (tehdy Senftenberg). Když se v roce 1854 uvolnilo místo ředitele astronomické observatoře v Altoně, Brorsen se přihlásil, ale nebyl vybrán. Po smrti barona Parishe v roce 1858, se dědicové rozhodli observatoř zrušit a astronomické přístroje prodat, ačkoliv Brorsen nabízel pokračovat ve své práci zdarma. Brorsen zůstal v Žamberku dalších dvanáct let a pokračoval v pozorování s vlastními přístroji.
V roce 1870 se vrátil do svého rodného města Nordborg v jižním Jutsku, které se mezitím stalo pruským po druhé Schleswické válce v roce 1864 a bylo pak německým od roku 1871 až do lidového hlasování v roce 1920. V roce 1874 se Brorsen přestěhoval do domu v ulici Løjtertoft 11, kde žil až do své smrti. Jeho neprovdaná nevlastní sestra Amalie Petrine Brorsen (1832–1911) pak měla dům po něm. Jeho hlavními zájmy v té době byly meteorologie (též pozorování polární záře) stejně jako botanika, zvláště pěstování orchideí.
Byl introvertní a úzkostlivé povahy. Byl dvakrát zasnouben (poprvé s Louise Lassen ze Sønderborgu, podruhé se slečnou Bernkopfovou ze Žamberka). Dvakrát zásnuby zrušil a od té doby zůstal svobodný. Jsou zde i svědectví o Brorsenově podivínském chování v posledních 25 letech strávených v Nordborgu. Nestaral se o svůj oděv, nechal si narůst dlouhé vlasy a když jej tlačily boty, vyřízl v těsných místech díry. Byl zvyklý koupat se v každou roční dobu v jezeře Oldenor v Nordborgu, v zimě si za tím účelem vysekával díru v ledu.
Zemřel v 75 letech a byl pohřben 5. dubna 1895 na hřbitově v Nordborgu, kde je jeho hrob zachován dodnes.
Brorsen se narodil v dánském městečku Nordborg, ležícím na ostrově Als. Když mu byly tři roky, rodiče se rozvedli a dále žil jen s matkou. Ta byla naštěstí finančně zajištěna, a tak se mohl bez obav věnovat studiu. Nejprve chodil v Christiansfeldu do školy založené církví Moravští bratři, později do latinské školy ve Flensburgu. Poté se na přání matky začal věnovat právu, kvůli kterému navštěvoval školy v Kielu, Berlíně a Heidelbergu. Po nějaké době však změnil obor a studoval nejprve filozofii, později matematiku a přírodní vědy a nakonec astronomii.
Svá pozorování uskutečňoval na hvězdárnách v Kielu a Altoně (jedna ze čtvrtí Hamburku), kde v letech 1846 a 1847 objevil své první tři komety. Za tyto zásluhy získal ocenění od dánského krále Christiana VIII. V Altoně se navíc sblížil se zkušeným astronomem Heinrichem Christianem Schumacherem a stal se jeho pomocníkem. Během zdejšího působení dostal nabídku přejít na kodaňskou observatoř „Rundetaarn“ (Kulatá věž), ale překvapivě ji odmítl. Místo toho dal přednost soukromé observatoři Johna Parishe v již zmíněném Senftenbergu, kterou mu doporučil Schumacher.
Do budoucího Žamberku přijel Brorsen roku 1847. Protože majitel hvězdárny, John Parish, se také zajímal o matematiku a astronomií, investoval nemalé peníze do observatoře a vybavil ji velmi kvalitními přístroji z Londýna. Díky tomu snesla srovnání i s takovými hvězdárnami, jaké byly v Římě, Paříži nebo Greenwichi. Zároveň s nimi udržovala kontakty.
Brorsen zde objevil další dvě komety, ale věnoval se i jiným druhům pozorování. Sledoval například zákryty hvězd Měsícem, pohyby hvězd či sluneční skvrny. Také se zabýval polární září a zvířetníkovým světlem, u kterého nalezl protisvit. Objevil kulovou hvězdokupu NGC 6539 v souhvězdí Hada a emisní mlhovinu Plamínek v Orionu, označovanou dnes jako NGC 2024. U té však později vyšlo najevo, že nebyl prvním, kdo ji spatřil, protože již roku 1786 ji pozoroval William Herschel.
Toto plodné období bohužel skončilo roku 1858, kdy zemřel John Parish, a jeho dědic neměl zájem o pokračování astronomické činnosti. Přesto, že Brorsen byl ochotný pracovat na hvězdárně zcela zdarma, byla tato zbořena a přístroje rozprodány. Tato událost na něj velmi negativně zapůsobila. Podle některých zdrojů poté ještě pozoroval v omezené míře vlastními přístroji, podle jiných se již astronomií přestal zcela zabývat a věnoval se hlavně botanice. Podnikal dlouhé vycházky po okolí a zkoumal různé druhy rostlin.
Ačkoli byl dvakrát zasnouben, nikdy se neoženil a zůstal svobodný. Roku 1870 se vrátil do svého rodného města, kde žil samotářským a podivínským životem. Nestaral se o svůj zevnějšek a údajně se chodil pravidelně koupat do místního jezera, dokonce i v zimním období, kdy si musel vysekávat díru v ledu. Zemřel roku 1895 ve věku nedožitých 76 let.