GC73D7D
27. 3. 1807 – 29. 1. 1868
matematik, astronom
Josef Jiří Böhm byl profesorem, ředitelem pražské hvězdárny, astronom, matematik a rytíř řádu Františka Josefa, saského Albrechtova řádu a dánského řádu Dannebrog.
Böhm vystudoval na univerzitě v Praze a v roce 1833 odešel do Vídně, kde se stal asistentem tamní hvězdárny. Napsal významnou práci Beobachtungen von Sonneflecken und Bestimmungen den Rotationselemente der Sonne. Poté pracoval na hvězdárně v Budapešti, působil v Salcburku a v Innsbrucku jako profesor matematiky a praktické geometrie.
Do Prahy se vrátil až v roce 1852, kdy byl jmenován řádným profesorem praktické a teoretické astronomie a matematiky na pražské univerzitě. Profesura astronomie byla pevně spjata s funkcí ředitele klementinské hvězdárny. Bohužel Böhm nebyl tak významnou vědeckou osobností jako jeho předchůdce Karel Kreil. Nikterak neinovoval výuku ani bádání a zcela se držel programu vytyčeného svým předchůdcem. Taktéž omezil četnost meteorologických i geomagnetických měření a celkově za jeho působení na tomto postu dospěla astronomická pozorování klementinské hvězdárny k úpadku.
Roku 1853 byl přijat za mimořádného člena Královské české společnosti nauk, ve které realizoval mnohé přednášky při její přírodovědné a matematické sekci. Díky svým studiím o balistice byl v roce 1862 vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa.
Böhm psal různé články z oboru hvězdářství a fyziky. Jeho vynálezem je uranoskop, hvězdný glóbus, který usnadňoval určování polohy nebeských těles. V Praze se dostal ve své době do obecného povědomí především určením její zeměpisné šířky. Böhmovou zásluhou byla určena celá řada meteorologických a astronomických konstant pro Prahu.
Podklady
Josef Georg Böhm studoval na univerzitě v Praze a v roce 1833 se stal asistentem na hvězdárně ve Vídni. Později působil na hvězdárně v Budapešti. Byl pak suplujícím profesorem matematiky na univerzitě v Salzburku a od roku 1839 řádným profesorem matematiky a praktické geometrie na univerzitě v Innsbrucku. V Innsbrucku působil jako jednatel tamní hospodářské komory. V roce 1852 byl jmenován ředitelem hvězdárny v Praze a profesorem astronomie na univerzitě.
Böhm je autorem několika prací z hospodářskou tématikou (např. Kurze Anleitung zum Hopfenbau), ale zejména z astronomie. Z vídeňského období pochází práce Beobachtungen von Sonnenflecken a Bestimmung der Rotationselemente der Sonne. Vynalezl uranoskop, přístroj určený ke snadnému a rychlému poznání nebes. Do francouzštiny byla přeložena jeho práce Ballistische Versuche und Studien (1863). Böhmovou zásluhou byla určena celá řada meteorologických a astronomických konstant pro Prahu.
Josef Jiří Böhm se narodil 27. 3. 1807 v Rožďalovicích v Boleslavském kraji. Byl to profesor,
ředitel pražské hvězdárny, astronom, matematik a rytíř řádu Františka Josefa, saského
Albrechtova řádu a dánského řádu.
Böhm vystudoval na pražské univerzitě. V roce 1833 odešel do Vídně, kde se stal asistentem
tamní hvězdárny a napsal významnou práci Beobachtungen von Sonneflecken und
Bestimmungen den Rotationselemente der Sonne. Poté pracoval ve hvězdárně v Budapešti,
působil v Salcburku a v Innsbrucku jako profesor matematiky a praktické geometrie.
V Innsbrucku byl roku 1848 zvolen rektorem a zároveň působil jako jednatel tamní
hospodářské komory.
Do Prahy se vrátil až v roce 1852, kdy byl jmenován řádným profesorem praktické a
teoretické astronomie a matematiky na pražské univerzitě. Profesura astronomie byla pevně
spjata s funkcí ředitele klementinské hvězdárny. Böhm na této pozici vystřídal Karla Kreila,
za jehož působení vědecká prestiž Klementina velice stoupala. I proto byl Kreil posléze
povolán do Vídně jako ředitel nově budovaného ústředního státního ústavu pro meteorologii a
geomagnetismus, a na jeho místo nastoupil právě Josef Jiří Böhm. Bohužel Böhm nebyl tak
37
významnou vědeckou osobností jako Kreil, nikterak neinovoval výuku ani bádání a zcela se
držel programu vytyčeného svým předchůdcem. Taktéž omezil četnost meteorologických i
geomagnetických měření a celkově za jeho působení na tomto postu dospěla astronomická
pozorování klementinské hvězdárny k úpadku. 105
Roku 1853 byl přijat za mimořádného člena Královské české společnosti nauk, ve které
realizoval mnohé přednášky při její přírodovědné a matematické sekci. Díky svým studiím o
balistice byl v roce 1862 vyznamenán rytířským řádem Františka Josefa. Kromě toho dostal i
celou řadu dalších zahraničních řádů a vyznamenání.
Böhm psal různé články z oboru hvězdářství a fyziky. Jedna z jeho prací Ballistische
Versuche und Studien, byla přeložena i do francouzštiny. Jeho vynálezem je uranoskop,
hvězdný glóbus, který usnadňoval určování polohy nebeských těles. 106
V Praze se dostal ve své době do obecného povědomí především určením její zeměpisné
šířky. Böhmovou zásluhou byla určena celá řada meteorologických a astronomických
konstant pro Prahu. 107
Jeho záliba v starobylých hodinách mu umožnila provést opravu hodin pražské hvězdárny.
V roce 1863 dostal silný zápal plic, ze kterého se již nikdy pořádně nevyléčil. K tomu
se přidaly bolesti břicha a hluchota. Böhm zemřel 29. 1. 1868 v Praze. Jeho náhrobek stál
původně u ohradní zdi Plzeňské třídy a stálo na něm Hier ruhet Dr. Josef Georg Böhm, prof.
der Astronomie, Direktor der k. k. Sternwarte in Prag, Ritter des Franz-Josef-, des sächs.
Albrechts- und dän. Danebrog-Ordens, Besitzer der Tiroler silb. Tapferkeits-Medaille etc., im
J. 1848 Rect.magn. der Universität in Innsbruck etc., gest. 26. Jänner 1868, im 61.
Lebensjahre. Friede seiner Asche!