Ballner Antonín

Ballner Antonín

*   20.2.1900  Vídeň

†   6.7.1972  Valašské Meziříčí 

Antonín Ballner se narodil 20. února 1900 ve Vídni a zemřel 6. července 1972 ve Valašském Meziříčí, kam přišel v roce 1922 se svým prvním dalekohledem. Zajímal se o matematiku, fyziku a elektroniku, kterou vystudoval na průmyslovce v Praze. Tyto předměty pak vyučoval na průmyslové škole ve Vsetíně a v Rožnově pod Radhoštěm. Od mládí se zajímal o astronomii, které zasvětil celý svůj život. Zajímal se také o techniku, hudbu, filosofii a filologii. V roce 1926 zakládá pobočku České astronomické společnosti a s kolektivem nadšenců staví dřevěnou hvězdárničku, kterou v roce 1929 otevřel každému, kdo měl o astronomii zájem. Na tehdejší dobu to byl čin velmi smělý, ale pod kopulí malé a skrovné hvězdárny rostly a formovaly se daleko smělejší plány, které se dočkaly realizace až po druhé světové válce. Ve své hvězdárničce prováděl se studenty gymnázia první astronomická pozorování. Pro amatérskou astronomii udělal obrovský kus práce. Každý, kdo s ním přišel do styku, si byl vědom toho, že to byl právě Antonín Ballner, kdo zažehl jiskru poznání, která se rozhořela v opravdový plamen. Za svoji příkladnou práci pro rozvoj astronomie na Valašsku byl vyznamenán Keplerovou medailí.
Stručně z historie astronomie na Valašsku
Počátky astronomické činnosti na Valašsku jsou nerozlučně spojeny s Antonínem Ballnerem. Již počátkem dvacátých let minulého století pořádal ve Valašském Meziříčí astronomické přednášky a vytvořil kolem sebe stálý okruh asi padesáti příznivců astronomie.
V roce 1929 si Antonín Ballner zakoupil malý dřevěný domeček, který Odborná škola pro zpracování dřeva používala jako přístřešek pro vodní čerpadlo. Domeček převezl na svoji zahradu, která na kopci zvaném Stínadla přímo vybízela k astronomickým pozorováním. Z přístřešku se tedy stala malá dřevěná hvězdárnička s otáčivou kopulí o průměru 3 metry a Valašské Meziříčí se tak dočkalo své první - byť soukromé - observatoře, kterou její majitel nazýval "Kolňa badajna". Později Ballner ke hvězdárně připojil malý přístavek, kde po dlouhá léta bydlela jeho maminka, přezdívaná "astronomická babička".
Tato původní hvězdárna byla v roce 1973 prohlášena kulturní památkou prvního stupně. V roce 1994 byla provedena její oprava, aby byla zachována dalším generacím jako doklad zájmu obyvatel Valašska o dění ve vesmíru. K záchraně došlo skutečně na poslední chvíli. Hvězdárna byla rozebrána, ztrouchnivělé části nahrazeny novými, opravena byla i kopule. Finanční prostředky na opravu uvolnil Okresní úřad ve Vsetíně. Jeho zásluhou se Ballnerova hvězdárna stala nedílnou součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí počátkem roku 2001.
 

Prameny:
Kovář, Š. I.: Místa astronomické vzdělanosti 1918 - 1945, nakladatelství Staňkov, vydání první, Praha 2000
Říše hvězd č. 12/1972, str. 230
Šipinky - kulturní zpravodaj města Valašské Meziříčí, 1998
Interní materiály Hvězdárny Valašské Meziříčí
Zpracoval František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí
 

 

Valašský Koperník Antonín Ballner

Jednou z nejzajímavějších postav v historii Valašského Meziříčí je bezesporu osobnost Antonína Ballnera, který stál u zrodu astronomie na Valašsku. Narodil se 20.února 1900 ve Vídni. Kromě několika málo kratších období v mládí celý život prožil ve Valašském Meziříčí, které upřímně miloval. O astronomii se začal zajímat již jako školák. V roce 1910 s nadšením pozoroval Halleyovu kometu a celý život si přál, aby ji spatřil při jejím dalším návratu v roce 1986. Ve Valašském Meziříčí navštěvoval jak obecnou tak i měšťanskou školu. V letech 1915 -1916 se vyučil elektrotechnikem u J. Přidala ve Valašském Meziříčí. Pracoval u několika elektrotechnických firem, od roku 1940 až do svého odchodu do důchodu v roce 1959 vyučoval elek-trotechnické předměty na různých školách ve Valašském Meziříčí, Rožnově i Vsetíně.  

Jako mladý muž si na svém pozemku na Stínadlech za pomoci svého strýce stolaře Josefa Ballnera postavil dřevěnou hvězdárnu s otočnou kopulí. Nazval ji "kolňa badajna". Je zajímavé, že tento podivuhodný název nezanikl a ve Valašském Meziříčí je znám dodnes.  Sám si také vyrobil řadu hvězdářských dalekohledů a dalších pomůcek. Soustředil kolem sebe zájemce o astronomii z Valašského Meziříčí a okolí (Kruťa, Doleček, Doupovec, Černoch, Vaigl, Bechný, Churý, Rosák, Zahradníček, Pícha, Chrbát a další) a založil ve městě astronomický kroužek. Se svým blízkým přítelem sklářským dělníkem Josefem Vaiglem z Hrachovce dosáhli velké dokonalosti v broušení astronomických čoček a zrcadel.  Za německé okupace uspo-řádal s astronomickým kroužkem výstavu o astronomii na Valašsku. V letech 1946 - 1947 stál u zrodu snah postavit Valašskou lidovou hvězdárnu, která pak byla skutečně vybudována na Stínadlech v těsné blízkosti jeho dřevěné hvězdárničky. Nepřímo se zasloužil také o zřízení hvězdárny ve Vsetíně. V roce 1971 u příležitosti pražských oslav 400. výročí narození Jana Keplera mu byla jako zakladateli a propagátorovi astronomie na Valašsku udělena pamětní keplerovská medaile.  

Kromě astronomie proje-voval i hluboký zájem o vědy příbuzné a to o matematiku a fyziku. Stále se v nich vzdělával a i v nich získal určitou proslulost. Do jeho domu často docházeli studenti z vyšších ročníků gymnasia, s nimiž diskutoval a konal různá měření a výpočty. 

Další jeho zálibou byla hudba. Ovládal hru na řadu nástrojů - housle, violu, basu a kytaru, v mládí i trubku. Uměl zahrát lidovou muziku, jazz, ale i klasickou hudbu. U basy bylo jeho místo v proslulé Matalíkově kapele, kdy putoval s dalšími muzikanty po valašských kotárech a v dědinách vyhrávali na tancovačkách. Na basu hrál též v Reichově a Michoňkově kapele na plesech, různých slavnostech i divadel-ních představeních. Na tento nástroj hrával i klasický repertoár ve Valašském symfonickém orchestru pod vedením Viléma Hýbla. 

Antonín Ballner bydlel celý život v dnes již zbourané ulici Zádruha. V roce 1925 se oženil s Marií Kalivodovou, rovněž ze Zádruhy. Z jejich manželství se narodily dvě dcery Ester (1926) a Ruth (1929). Dalšího návratu Halleyovy komety v roce 1986 se již nedočkal. Řadu let totiž trpěl zdravotními problémy a zemřel 6.7.1972 v plicní léčebně. Příčinou smrti byla chronická ischemická choroba srdeční. Byl pohřben na valašskomeziříčském hřbitově. Před časem ale byla ale jeho urna spolu s urnami jeho matky a manželky i s epitafní deskou přenesena do rodinného hrobu v Praze na Olšanských hřbitovech. 

S potěšením je nutno přijmout zprávu o tom, že po dlouhých desetiletích chátrání bude v původní Ballnerově hvězdárně zřízeno hvězdářské muzeum a tato jedinečná památka bude nejen pro hvězdáře ale i pro celé město zachráněna. Osobnost Antonína Ballnera nebyla zcela evidentně doceněna již za jeho života. Pokud se takto ještě nestane dodatečně, bude mu i tak  patřit významné místo v historickokulturním dědictví Valašska.

S použitím  vzpomínek dcery Antonína Ballnera paní Ruth Ballnerové napsal  JUDr.Josef  K r a m á ř