Ladislav Schmied

19.01.2014 15:48

 

Ve věku nedožitých 85 let zemřel český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě, na vysoké úrovni, zasvětil celý život. Věnoval se systematickému pozorování Slunce celých 66 let. Za toto období pořídil téměř 13 000 zákresů sluneční činnosti. Byl čestným členem České astronomické společnosti, která mu za jeho aktivitu a popularizaci udělila plakety M. Koperníka a J. Keplera. Také je po něm pojmenována planetka 11326 LadislavSchmied.
Kdo jste pana Schmieda znali, víte, že se na něho nedalo zapomenout. Byl to vždy velmi energický muž, který se ve stáří "vylízal" z vážných zdravotních potíží. Návštěva u něho v Kunžaku patřila vždy k nezapomenutelným zážitkům. Vždy jsem se tam (a opakovaně) rád stavoval. Poté, co nám jednou tak chutnaly buchty paní Schmiedové, jsme pak slýchávali větu "Jé, pražáci jsou tady, máme buchty?" Nejen do jeho pozorovacího domečku jsem se rád chodil dívat, ale také z cesty za plotem jsem se vždy zastavil u jeho nástěnky pro veřejnost, kterou denně aktualizoval.
Nejednu otočnou mapku jsem mu přivezl, aby měl další za tu sluncem vyšisovanou. Kunžak byl výjimečným místem v naší zemi, protože měl na svém území dvě hvězdárny. Nyní zbyde jedna. 

Čest jeho památce!

 

 

Ladislav Schmied se narodil 22. června 1927. O astronomii se začal zajímat na prvním stupni základní školy. Již v 16 letech se stal členem České astronomické společnosti, kde nejprve působil v početní sekci a posléze ho uchvátilo pozorování Slunce. Od roku 1947 byla jeho velmi kvalitní pozorování zasílána na švýcarskou hvězdárnu v Curychu. Potřebné astronomické znalosti získá-val především samostudiem a  ve tříletém astrono-mickém kurzu. V roce 1961 se zúčastnil českoslo-venské výpravy za úplným zatměním Slunce do Bulharska. V polovině šedesátých let začal spolu-pracovat s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pro kterou prováděl redukci vizuálních pozorování Slunce, získaných stanicemi na území České a Slovenské republiky. Od roku 1976 spolupracoval pan Schmied se slunečním oddělením Astrono-mického ústavu ČSAV v rámci služby Fotosferex. Na začátku devadesátých let zpracoval Evidenci vizuálních pozorování sluneční fotosféry v ČR a SR, během tohoto projektu se mu podařilo získat takové pozorovatelské skvosty, jako pozorování Slunce pořízené Johannem Gregorem Mendelem či baronem Arturem Krausem.
Své výsledky publikoval v řadě astronomic-kých časopisů a bulletinů (Astropis, Kozmos, Říše hvězd, Jihočas, Spektrum, bulletin pro pozorování Slunce Hvězdárny ve Valašském Meziříčí). Je autorem dvou publikací – Sluneční činnost v letech 1610 – 1748 a 1969 – 1992 (vydala Hvězdárna Úpice 1995 a 1996) a Štatistické a grafické prehlady slnečnej činnosti od roku 1610 (SÚH Hurbanovo, 1997).
Od narození žije pan Schmied na České Kanadě v městečku Kunžaku. Celý život pracoval v jednom menším podniku jako ekonomický pracovník. V současné době je členem sluneční sekce a Jihočeské pobočky České astronomické společnosti, v obou složkách pracoval dříve i jako člen předsednictva.

Schmiedova celoživotní činnost byla několikrát oceněna:
• za svou práci byl oceněn udělením Keplerovy a Koperníkovy medaile
• v roce 1994 udělil 13. sjezd ČAS panu Schmiedovi čestné členství za jeho celoživotní výzkum sluneční fotosféry
• v roce 1999 obdržel pan Schmied na Astronomickém festivalu v Brně čestné uznání České astronomické společnosti za rozvoj české astronomie a České astronomické společnosti
• v roce 1999 byla po panu Schmiedovi pojmenována planetka č. 11 326 (LadislavSchmied)


1) Pane Schmiede, víme o Vás, že jste již dlouholetým členem České astronomické společnosti. Co pro Vás vstup do ČAS znamenal a kdy jste do ČAS vstoupil?
Do České astronomické společnosti jsem vstoupil v roce 1943, ale již po několika měsících členství jsem byl ze společnosti vyloučen, neboť ve válečném protektorátu vyšel příkaz, že mládež nesmí být organizována v žádném spolku. Přesto tento zákaz Česká astronomická společnost plně nerespektovala a i nadále mi zasílala například Říši hvězd, jako bych byl jejím právoplatným členem. Ihned po ukončení války jsem byl do databáze ČAS opět zařazen a tehdy jsem se stal členem početní sekce, jejímž hlavním úkolem bylo vypomoci s pracnými počty ondřejovským pracovníkům. Práce pro společnost se mi velmi líbila, a tak jsem se začal blíže zajímat, kde bych se mohl ještě uplatnit. Nejvíce mně učarovala sekce sluneční, a tak jsem se v roce 1946 stal jejím členem. Získal jsem zde první poznatky o naší hvězdě a naučil se zakreslovat sluneční fotosféru. Měl jsem velké štěstí na výborné učitele, nejvíce poznatků jsem získal od pana Františka Kadavého, tehdejšího administrátora ČAS, který se později stal ředitelem petřínské hvězdárny v Praze. S ním jsem pak i spolupracoval až do jeho úmrtí.

2) Pozorujete sluneční aktivitu pravidelně od roku 1947, patříte k nejpilnějším pozorovatelům slunečních skvrn u nás. Jak se dá vůbec dosáhnout přes 10 tisíc pozorování a co to obnáší?
Od roku 1947 do dnešních dnů jsem pořídil přes 10 700 pozorování, což znamenalo využít na pozorování každou volnou chvíli. Ročně pořizuji přibližně 180 – 270 pozorování sluneční fotosféry, nejméně jich bývalo v době mého zaměstnaneckého poměru, kdy jsem se musel především věnovat své práci. A tak se postupem času vytvořila tato dlouhodobá řada pozorování. Pokud by některý čtenář chtěl tohoto fantastického čísla co nejrychleji dosáhnout, musel by po dobu 30 let pozorovat 365 dní v roce!!!
Nelituji toho, že jsem v životě věnoval každou volnou chvilku Sluníčku a myslím si, že jsem o Slunci a o historii jeho aktivity za celé toto období získal hodně poznatků.

3) V Kunžaku jste si vybudoval v roce 1976 svoji pozorovatelnu Slunce, co vše jste v ní prožil a kolik času jste v ní strávil?
Mohu říci, že od roku 1976, kdy jsem tuto svoji minipozorovatelnu zbudoval, snad neuplynul žádný jasný den, kdy bych pozorovatelnu nepřišel navštívit a alespoň jeden zákres či pozorování neprovedl. Využívám na pozorování každé volné chvilky, neboť na Sluníčku se stále něco děje – na co se nepodíváte dnes, zítra již nespatříte. Každé pozorování je platné pro ten okamžik, kdy ho pořídíte – pokud ho neprovedete, je nenávratně pryč.

4) Celý život pozorujete sluneční skvrny, co pro Vás Slunce vůbec znamená?
Myslím, že jako pro každého z nás – otázka života na naší planetě. Člověk je se Sluncem těsně spjat po celý svůj život a možná i psychická pohoda závisí na tom, zda Slunce svítí či nikoli, alespoň já to tak cítím – celý život jsem naladěn na jeho frekvenci.

5) V roce 1999 se odehrálo nádherné zatmění Slunce, jak jste je prožíval?
Prožíval jsem ho střídavě oblačno. Měli jsme zde překrásné počasí, pozorovalo se velmi dobře, ale byl jsem v té době bohužel v kritickém zdravotním stavu. Celý jev jsem tak nemohl sledovat, po chvilkách pozorování jsem si musel jít odpočinout. Do okolí pozorovatelny jsem pro zájemce umístil ještě několik dalších dalekohledů, nakonec se tu sešlo přes 120 osob. Ti moji následovníci se po celou dobu zatmění návštěvníkům ochotně věnovali – lidé z toho měli velkou radost, byl to pro ně neopakovatelný zážitek.
Trochu lituji toho, že jsem ve svém životě nikdy nespatřil na vlastní oči žádné úplné zatmění Slunce, i když jsem se v únoru 1961 stal členem tehdejší československé expedice profesionálů a amatérů za úplným zatměním Slunce do Bulharska. Bohužel počasí nám nepřálo, takže jsme viděli jen zataženou oblohu s mraky. Zákon schválnosti tomu chtěl, že po ukončení úplného zatmění se během několika minut oblačnost totálně rozpustila a po zbytek dne již sluníčko svítilo. Nějaké  výsledky jsme nakonec z expedice přivezli, neboť například dr. Křivský měl ssebou aparaturu na provádění rádiových pozorování zatmění a navíc bulharská strana nám dala k dispozici vojenské letadlo, takže jeden člen naší  výpravy usedl na palubu tohoto letadla, a pořídil tak celou sérii fotografií průběhu celého zatmění. A právě v roce 1999 procházel pás úplného zatmění znovu tímto místem, kde jsme před těmi 38 roky pobývali.

6) Nedávno se na internetu objevil nový magazín, na kterém se podílíte, a který se kromě astronomie věnuje pozorování Slunce. Mnozí padesátníci tvrdí, že počítač je jejich nepřítel. Je to tak i ve Vašem případě?
Nedá se to říct, neboť já si velice vážím komunikačních schopností, které nám počítače v současné době dávají. Svoje pozorování jsem vždy zpracovával za pomoci tužky, pravítka a kalkulačky, zatímco dnes existuje řada speciálních počítačových programů, které umožňují rychlé, kvalitní a velice přesné zpracování napozorovaného materiálu. Magazín o Slunci na internetu je především dílem mého teprve čtrnáctiletého  spolupracovníka, který již několik let ke mně dochází a já si v něm vychovávám svého následovníka. Kromě informací o naší hvězdě zde nově čtenáři naleznou i údaje o tělesech sluneční soustavy. Magazín o Slunci naleznete na internetové adrese: www.slunce.wz.cz

7) Na Vaši počest byla pojmenována planetka. Proslýchá se, že Vám byla předána za poněkud zajímavých okolností.
Je tomu tak. Před dvěma léty projížděl našimi končinami Ebicykl a během návštěvy mé pozorovatelny mi certifikát o pojmenování předala osobně objevitelka planetky slečna Lenka Šarounová, za asistence  dr. Grygara. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek, a zejména i to, když dr. Grygar velice ohodnotil spolupráci mé manželky, která mi to všechno trpí, čímž se jí též dostalo velikého ohodnocení.

8) Máte bohaté zkušenosti, stále hodně elánu a nápadů. Jak se Vám spolupracuje s mladou generací?
Na tuto otázku nedokážu zcela přesně odpovědět, ale mám takový dojem, že se mi s mladou generací spolupracuje odjakživa lépe než s mými vrstevníky, což je velice zajímavé. Možná je to tím, že při setkání s nimi vždy omládnu (smích).
Celý život jsem rád pracoval s mládeží, několik let jsem vedl astronomické kroužky a ještě nyní seznamuji s astronomií nadaného hocha z naší ulice (je to právě ten mladík, který vytváří internetové stránky o Sluníčku). V současné době chodím ještě občas besedovat o vesmíru s dětmi z kunžacké školy.

9) Jak je vidět, věnujete Sluníčku spoustu času, někdy by se zdálo, že veškerý čas. Jak to snáší Vaše manželka?
Moje manželka to snášela vždy vcelku dobře, občas se však objevily chvilky, kdy mě popichovala, že bych té práce mohl na chvíli zanechat. Nikdy mi však neřekla, abych tento svůj koníček přestal dělat úplně. Na druhé straně musím přiznat, že mi v mé zálibě mnohokrát pomáhala – například, když jsem byl nemocný, otevírala mi střechu pozorovatelny. Dokonce si i jednou s mým příbuzným zkoušela naší hvězdu nakreslit, avšak Sluníčko je potrestalo -  bylo tam přes 160 skvrn, a zákres jim tak trval přes 3 hodiny. Takže vícekrát se už neodvážili.

10) Jaká sluneční zajímavost nás čeká v nejbližší době?
V letošním roce – v červnu a v prosinci – dojde k úplným zatměním Slunce, avšak ty u nás nebudou pozorovatelná. Můžeme se však těšit na příští rok, kdy 31. května (2003) nastane částečné zatmění Slunce. Měsíc zakryje kolem 85% slunečního kotouče, bohužel zatmění nastane krátce po východu, čili Slunce se bude nacházet v malé výšce nad obzorem, což pozorování ztíží. V současné době prochází Slunce zajímavým vývojem, kdy je zhruba 2 roky po maximu slunečního cyklu. Od tohoto maxima sluneční aktivita klesala, a to až do začátku minulého roku, přičemž v průběhu II. pololetí se začala opět zvyšovat a v současné době trvá tzv. sekundární maximum jedenáctiletého cyklu, po jehož ukončení bude postupně sluneční aktivita v průběhu několika dalších let klesat až k té proslavené nule – tedy minimu slunečního cyklu, kdy Slunce může zůstat beze skvrn a aktivních oblastí. Další maximum sluneční aktivity můžeme očekávat kolem roku 2011.