1843 – popis meteoritů uložených ve dvorním mineralogickém kabinetu
Kustod dvorního mineralogického kabinetu ve Vídni Paul Partsch vydal v roce 1843 pojednání "Die Meteoriten oder vom Himmel gefallenen Steine und Eisenmassen, Wien".
V tomto pojednání uvedl přehled a pořadí meteoritů ve dvorním mineralogickém kabinetu, jak jsou vystaveny, dále přehled podle pádu a místa nálezu, kde je Tábor, dříve bechyňský, nyní táborský kraj, Čechy, v tehdejším Rakousko-Uhersku veden pod názvem země Německo.
Ve třetím přehledu jsou uvedeny meteority v časovém sledu jejich pádu a popis jednotlivých kamenů s označením specifické váhy a ceny.
Označení a popis strkovských meteoritů je uveden takto:
I. Meteorické kameny:
Číslo 59: Tábor (Planá, Strkov) v táborském (v dřívějším bechyňském) kraji, Čechy, 3. července 1753, 9 hodin večer.
Tmavá, téměř modrošedá, rezavě hnědě skvrnitá, hutná a silně kompaktní základní hmota, převážně s malými a nepříliš zřejmými kulovitými vyloučeninami. Mnoho jemně i hrubě vmíseného kovového železa, sdruženého zčásti v žílách a okrouhlých partiích. Velmi jemně rozptýlený pyrhotin, matná kůra.
Jeden z meteorických kamenů nejbohatších na železo. Sedm kusů, v tom jeden celý velký kámen, jeden menší téměř celý a jeden malý celý z mnoha zde spadlých kamenů.
1. Velký celý kámen, téměř sedm coulů dlouhý (163 mm) a 2 a 1/2 coulu vysoký (58 mm), je posunutě čtyřrohý. Na dvou místech je nalomená kůra. Jinak také ještě jsou malá poškození na rozích a hranách, která byla způsobena pádem. V jedné prohlubenině trčí zrno železa o velikosti bobu. Stopy jiných jsou na kůře. Je popsán a vyobrazen ve Schreibersových "Beiträge zur Geschichte und Kenntniss Meteorischer Stein - und Metall-Massen", Wien 1820.
Byl ihned po události v roce 1753 tehdejším krajským hejtmanem v Táboře, hr. V. Wratislavem zaslán s obšírnou zprávou českému guberniu do Prahy a jím c. k. dvorní kanceláři ve Vídni.
2. Téměř celý kámen čtyřstěnného hranolovitého tvaru, nahoře s jednou čerstvou lomenou plochou. Na jedné ze čtyř postranních ploch je část odloupnutá.
Koupen Ludvigem ze Skaly ze sbírky zesnulého hraběte Gregora Razoumovského, kde tento kámen ležel bez označení místa nálezu. Pochází pravděpodobně z mineralogické sbírky knížete Ginzendorfa, kterou Razoumovský koupil.
3, Celý, ve dví rozlomený malý kámen zajímavého hranolovitého tvaru, na jehož jednom konci je tlustší.
Pochází z mineralogické sbírky zesnulého barona Thavonata a byl později prodán dr. Baaderem c. k. mineralogickému kabinetu.
4. Čtyřstěnný, jehlancovitý, silně kůrou pokrytý úlomek velkého kamene. Lomné plochy, které vznikly během pádu a jsou nedokonale pokryty kůrou, jsou zčásti vyhlazené.
Koupen z Heulandské sbírky Pötschkem. Byl mylně označen Jako od L'Aigle.
5. Tenký, deskovitý odřezek s vyhlazenou plochou a s kůrou ve velkém množství.
Koupen hrabětem z Beroldingenu c. k. komořím. Ležel dříve v mineralogické sbírce Morgenbessera bez uvedení místa pádu.
6. Malý úlomek s kůrou.
Získaný výměnou od dr. Pohla z Prahy.
7. Čtyřrohá, na obou stranách vyhlazená destička s jednou žílou železa.
Získána od zesnulého kustoda mineralogického kabinetu z Mühlfeldu.
Meteorické kameny od Tábora (1753) jsou první, které se dostaly do vědeckých sbírek. Velký kámen od Tábora č. 1 ve sbírce c. k. mineralogického kabinetu a tamtéž se nalézající slavné kusy železa od Zábřehu (1751), byly první ve své nedotčenosti uchované meteority, které zakladatel meteoritiky E. F. F. Chladni, mistr v meteorologii Leopold Buch a jiní učenci zkoumali. Fragmenty staršího meteorického kamene od Ensisheimu (1492) byly, jak je u této lokality poznamenáno, dány do oběhu teprve později a vzbudily, podobně jako úlomky Pallasova železa, menší zájem. Dřívější učenci nedali se shlédnutím zmíněných hmot odvádět od svého původního mínění. Morn prohlašuje ve svém "Litho-phylacium Bornianum" u kamenů od Tábora, že prý o nich jacísi Iehkověrníci tvrdí, že za hřmění napršely 3. července 1753.
Specifická váha strkovských meteoritů ve sbírkách mineralogického kabinetu ve Vídni a ocenění:
Č. 59: Tábor:
č.1: 500 zlatých konvenční měny Váha: 4 funty 31 lotů 2,78 kg
č.2: 105 zlatých konvenční měny Váha: 1 funt a 1/2 lotu 569 g
č.3: 15 zlatých konvenční měny Váha: 1 a 7/8 lotu 33 g
č.4: 93 zlatých konvenční měny Váha: 31 lotů 543 g
č.5: 12 zlatých konvenční měny Váha: 2 a 28/32 lotu 50 g
č.6: 12 zlatých konvenční měny Váha: 2 a 19/32 lotu 45 g
č.7: 12 zlatých konvenční měny Váha: 2 a 19/32 lotu 45 g
Táborský kámen č. 1 patřil v roce 1843 mezi nejcennější meteority vídeňské sbírky, jejíž celková hodnota činila 33 196,5 zlatých konvenční měny.